Po dlouhé době jsem vyrazil na venkovní zápas Sigmy a rozhodně jsem nelitoval. Vše klaplo, jak mělo. Nepršelo, nebyla zima, baterka ve foťáku je držák, takže jsem pro naše stránky něco nafotil (škoda, že se neukázalo slunko) a vyhrálo se, což je hlavní. Nepamatuji, že by Sigma někdy vyhrála v matičce naší Praze stověžaté rozdílem čtyř branek.

Protože jsem byl výjimečně přímo na place a ne někde sto metrů od hřiště, jak je na Julisce zvykem, mohl jsem nasávat atmosféru přímo u zdroje. Zdálo se mi, že Sigma po dvou výhrách nastupovala docela uvolněně a trenér Jílek byl před zápasem rovněž dobře naladěn.

Diváků se sešlo jako obvykle, čili nula nula prd, což u Dukly nijak nepřekvapuje. Hlasatel nakonec oznámil něco málo přes 1400 hlav. Sigmáků v sektoru hostů bylo nějakých dvacet až třicet.

Výhodou komorní atmosféry je, že jde naprosto v pohodě slyšet, co se na hřišti a v jeho blízkém okolí šustne. A to je asi tak jediná výhoda. Kotel domácích, čítající pár jedinců roztroušených na prostředku hlavní tribuny, se snažil, stejně tak bylo dobře slyšet vytrvalé povzbuzování fanoušků Sigmy stojících  pod střechou v nejodlehlejším místě hlavní tribuny vysoko nad plochou.

Být fanouškem Dukly asi nebylo nikdy jednoduché a určitě bych si z nich nechtěl dělat legraci. Letos Dukla vypadá na sestup, i když konec sezóny je zatím ještě daleko. Tři výhry po sobě nemají v téhle sezóně obdobu a znamenají výrazný posun Sigmy v hodně našlapané tabulce, kde každý chce být nejhůř desátý.

Dalo se čekat, že kvůli focení nebudu mít možnost nějak výrazně sledovat celkové dění na hřišti. Většinou jsem zápas sledovat hledáčkem fotoaparátu, takže vstřelené góly jsem registroval tak nějak spíše z ohlasu na tribunách a reakcí hráčů.

I tak jsem vnímal velkou snahu hráčů Sigmy uhrát co nejlepší výsledek a s jejich nasazením po celý zápas jsem byl velmi spokojený.

Miloš Buchta si připsal další nulu, ani tentokrát mu nespadla do klína sama od sebe. Kolem sedmdesáté minuty jsem stál na druhé straně hřiště dlouhé minuty sám jen s gólmanem Dukly Radou a na opačné straně to docela vřelo.

Sigmě podobně jako v Boleslavi spadlo do brány prakticky vše, do čeho kopli. Tomáš Zahradníček překvapil Radu i mě střelou zpoza vápna levačkou, Lukáš Kalvach si dal první dva ligové góly v životě a oslavil je zvláštním tanečkem. Mimochodem oba jeho góly byly velmi krásné. Konečně po dlouhé době došlo i na gól útočníka Martina Nešpora. Trenér Václav Jílek si po zápase užíval zasloužených ovací, které ostatně z kotle Sigmy přicházely i během zápasu, čehož si povšiml a fanouškům na dálku zatleskal.

Suma sumárum, parádní zápas, zasloužená výhra a těch pár fans Sigmy určitě nelitovalo ani vteřiny a ti, co seděli doma, jim mohou jen tiše závidět.

Dukla – Sigma 0:4

Výjezd na Baník se plní, jeden autobus už je obsazen. Vyraž Sigmáckým busem i ty!

Podobné články