Po vítězství v Edenu přijel na půdu Androva stadionu soupeř ze špičky tabulky – Mladá Boleslav. Po odvolání Leoše Kalvody tak čekal nového kouče první domácí mač. Fanoušci byli v očekávání, zda-li hráči předvedou stejně sebevědomý výkon jako na Slavii. A my kotelníci, zda-li navážeme na výkon proti Liberci. S nadsázkou řečeno, duel plný očekávání 🙂

Očekávání však byla ta tam, když ještě ze začátku zápasu zel kotel prázdnotou. Vypadalo to na propadák. Naštěstí se postupně přitrousili další opozdilci a support nabral na obrátkách. Ikdyž naštěstí… to je takový problém dojít včas?! Pokud jsme byli v očekávání po rozporuplných předešlých zápasech, tak tento zápas vzali kotelníci za správný konec provazu. Dle mého názoru jsme navázali na Liberec a support měl nějakou úroveň. Fandí se celý zápas. Po inkasovaných gólech se snažíme hráče podpořit, tak to má být!

Zápas výrazně ovlivnil verdikt sudího hned ze začátku zápasu. Unikající Milan Baroš se kolem Romana Hubníka prohnal jako štika přes brod a byla z toho penalta. Jako bonus dostal hříšník ještě červenou. Poté doslova nad Andrákem vzplanuly vášně. Minimálně z pohledu kotle pád hostujícího útočníka působil jako přihrátý, čímž se ocitl Baroš v nemilosti celého stadionu. Nutno říci, že ze záznamu je jasně patrné, že to udělal šikovně a penalta byla jasná, bez diskuze. Když k tomu přičtu ještě přítomnost známého simulanta Chramosty a dost prapodivný výkon sudího, který zápas kazil svými verdikty, tak to máme slušnou porcičku nenávisti v hledišti. Tady jsem rád, že to spíkr ukočíroval a věnovali jsme se jen podpoře Sigmy. Mít repertoár tvořený z 50% nadávkami a buranským pokřikováním, to už je doufám jen pohled do minulosti. Jen se držet nastaveného trendu! Ikdyž by si Chramosta jistě zasloužil připomenout, že v Olomouci vítán nikdy nebude.

Výkon našich borců se po změně na trenérském křesle až zázračně zvedl. Atraktivní hra dopředu a jistá stoperská dvojice s jistotou v bráně. Ikdyž to včera nebyla výhra, tak výkon se musel fanouškům líbil. Bohužel smůla v zakončení a gól soupeře v 90. minutě zmrazili veškeré naděje na vítězství. Parádní pecka Juraje Halenára do šibenice ozdobila výkon našich borců. Naproti tomu věčné poléhávání a zdržování hostujících hráčů třesoucích se o výsledek… Chápu, že to patří k fotbalové taktice, ale na tým ze špice tabulky to působilo spíš cirkusácky. I proto se nedá fotbal srovnávat s fenoménem těchto dnů, s ragby.

Jak to shrnout? Nadějný výkon našich borců na hřišti slibuje zlepšení. Řekl bych, že stejně zlepšený výkon jsme předvedli také my v Sektoru S. Ikdyž početně žádná sláva, tak fandění mělo úroveň a především řád. Jen nepolevit a v posledních dvou zápasech do konce podzimní části potvrdit zlepšení. Vždyť nás doma ještě čeká Slovácko! Odpověď na otázku, zda-li jsme tedy konečně byli 12. hráčem, to ať odpoví někdo jiný. Z mého pohledu z kotle jsme vytvořili hráčům kvalitní atmosféru.

ULTRAS SIGMA

bolka1

Podobné články